zbornik_V1.indb

Prepis

1 ZBORNÍK Slovenského Národného Múzea Annales Musei Nationalis Slovaci Archeológia 24 Ročník CVIII 2014

2 ZBORNÍK Slovenského Národného Múzea CVIII 2014 Archeológia 24 Redakčná rada PhDr. Juraj Bartík, PhD. (predseda), PhDr. Gerta Březinová, CSc., Mgr. Radoslav Čambal, PhDr. Beata Egyházy-Jurovská, PhDr. Zdeněk Farkaš, PhD., PhDr. Matej Ruttkay, CSc., PhDr. Etela Studeníková, CSc., PhDr. Vladimír Turčan Zostavovateľ PhDr. Vladimír Turčan Mapové podklady Martin Bartík a autori Preklad do nemeckého jazyka Kristián Elschek a autori Preklad do anglického jazyka Stephanie Staffen a autori Preklad do slovenského jazyka Gabriel Nevizánsky Posudzovatelia PhDr. Juraj Bartík, PhD., Mgr. Igor Bazovský, PhD., PhDr. Gerta Březinová, CSc., Mgr. Radoslav Čambal, Mgr. Eva Ďurkovičová, PhDr. Zdeněk Farkaš, PhD., PhDr. Klára Füryová, Mgr. Igor Choma, PhDr. Vladimír Turčan Grafická úprava: Ultraprint, s. r. o. Tlač: Vydalo: Slovenské národné múzeum-archeologické múzeum, Bratislava 2014 Náklad 350 kusov Slovenské národné múzeum Archeologické múzeum 2014 ISBN

3 PhDr. Magdalena Pichlerová, CSc. *

4

5 Zborník Slovenského národného múzea CVI II 2014 Archeológia 24 Obsah Inhalt Kristýna Bulvová Cebová: Zoomorfní plastika kozla z mladší doby kamenné z Třebosic (okr. Pardubice)... 9 Zoomorphe Plastik eines Ziegenbocks aus der jüngeren Steinzeit aus Třebosice (Bz. Pardubice) Marián Klčo Vladimír Krupa: Hrob kultúry so šnúrovou keramikou z lokality Krakovany-Stráže Ein Grab mit Schnurkeramik von der Fundstelle Krakovany-Stráže Branislav Kolena: Osteoantropologická analýza hrobu 1/2008 z lokality Krakovany-Stráže Alexander Botoš: Sídlisko z doby bronzovej v Čerenčanoch (okr. Rimavská Sobota) Eine Siedlung aus der Bronzezeit in Čerenčany (Bezirk Rimavská Sobota) Petr Kos: K upřesnění datace hrobu H 895 z Modřic (Příspěvek k počátkům vývoje horákovské kultury na Brněnsku) Zur Präzisierung der Datierung vom Grab H 895 aus Modřice (Beitrag zu Anfängen der Entwicklung der Horákovská-Kultur in der Region von Brno) Tereza Štolcová Juraj Zajonc: Rekonštrukcia tkania v dobe halštatskej na základe nálezu tkáčskej dielne z Dunajskej Lužnej Reconstruction of Hallstatt period weaving, based on a weaving house at the Dunajská Lužná site Lýdia Gačková Elena Miroššayová Peter Šimčík: Nové nálezy k problematike doby halštatskej z územia Košickej kotliny Neue Funde zur Problematik der Hallstattzeit vom Gebiet Košice Becken Juraj Bartík Radoslav Čambal: Laténske nálezy z Tisovca-Hradovej, okr. Rimavská Sobota Laténezeitliche Funde aus Tisovec-Hradová, Bz. Rimavská Sobota Radoslav Čambal Ján Štrbík: Keltské sklené náramky z povodí Malokarpatských potokov Keltische Glasarmringe vom Einzugsgebiet der Bäche der Kleinen Karpaten Robert Frecer: A unique roman upper Lamp mold from Brigetio Horná časť unikátnej keramickej lampy z Brigetia Péter Prohászka: Über einige kaiserzeitlichen Funde aus der Südwestslowakei in Lichte neuer archivalischen Angaben Néhány császárkori délnyugat-szlovákiai leletegyüttesről új levéltári adatok tükrében Nálezové celky zo staršej doby rímskej z juhozápadného Slovenska vo svetle nových archívnych prameňov Marek Budaj Péter Prohászka: Ein Solidus des oströmischen Kaisers Anastasius I. aus Čataj Solidus východorímskeho cisára Anastázia I. z Čataja Vladimír Turčan: Včasnostredoveké sídliskové objekty z Lábu Frühmittelalterliche Siedlungsobjekte aus Láb Alena Šefčáková: Archeozoologické nálezy z včasnostredovekých sídliskových objektov z Lábu, okr. Malacky Archeo-zoological findings in settlement buildings in Láb, Malacky district Mária Müllerová: Depoty južných Slovanov a ich klasifikácia pomocou metódy hlavných komponent Hortfunde der Südslawen und Ihre Klassifikation mithilfe der Methoden der Hauptkomponenten Erik Hrnčiarik: Archeologický výskum v exteriéri kostola Narodenia sv. Jána Krstiteľa v Modre Archäologische Grabung im Exterieur der Kirche der Geburt des Hl. Johannes des Täufers in Modra

6 Petra Šimončičová Koóšová: Súbor skla z Killyho kúrie v Častej Glaskomplex aus der Killy-Kurie in Častá Daniel Antoni: Dve krátke chladné zbrane z hradu Devín Zwei kurze blanke Waffen aus Burg von Devín Kolokvium Vladimír Turčan: Dvanásty ročník kolokvií k otázkam rímsko-germánskej archeológie Der zwölfte Jahrgang der Kolloquien zu den Fragen der römisch-germanischen Archäelogie Eduard Droberjar: Poznámky ke studiu o nejstarší germánské keramice v Čechách a n Moravě Bemerkungen zum Studium über die älteste germanische Keramik in Böhmen und Mähren Petr Zavřel: Nálezy hrncovitých nádob s tzv. kyjovitým okrajem z období LTD2B ŘA z jižních Čech Die Funde der Töpfe mit kolbenförmig verdicktem Rand aus der Zeitspanne LTD2b ŘA aus Südböhmen Jan Jílek Vít Vokolek Kristýna Urbanová: Tkalcovská dílna ze Slepotic, okr. Pardubice. Předběžné vyhodnocení Die Webereiwerkstatt aus Slepotice, Bz. Pardubice. Vorläufige Auswertung Daniel Bursák: Keramický soubor ze sídliště starší doby římské u Tuchlovic, okr. Kladno Keramikkomplex von der Siedlung aus der älteren römischen Kaiserzeit bei Tuchlovice, Bz. Kladno Kristian Elschek: Ein frühgermanisches Grubenhaus mit Aucissa-Fibel und ein augusteischer As mit Kontermarke des VARUS aus Zohor (Westslowakei). Beitrag zur Ankunft der ersten Germanen und Römer in den Mitteldonauraum Včasnogermánska polozemnica zo sponou typu Aucissa a augustovský as s kontramarkou Varus zo Zohora (Západné Slovensko). Príspevok k príchodu najstarších Germánov do stredného Podunajska Recenzie - Besprechungen Erik Hrnčiarik: Römisches Kulturgut in der Slowakei. Herstellung, Funktion und Export römischer Manufakturerzeugnisse aus den Provinzen in der Slowakei. Bonn Luděk Galuška: Hledání původu. Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy. Search for the origin. From Avar bronze items to Great Moravian gold. Brno

7 Zborník Slovenského národného múzea CVI 2013 Archeológia 23 skratky časopisov a periodík Acta Arch. Acad. Scien. Hungaricae Anodos Alt Thüringen Antike Welt Apulum Arh. Vestnik Arch. Austriaca Arch. Polona Arch. Pragensia Arch. Österreich Arch. Výskumy Jižné Čechy Arch. Ért. Arch. Hist. Arch. Rozhledy AUNC AVANS BAR Ber. RGK BJV Budapest Régiségei Castelologica Bohemica Časopis Moravského Mus. Čas. MSS Časopis Národ. Mus. Dacia EAZ FontArchIug Folia Arch. FiS Fundber. Österreich Germania Herman Ottó Múz. Évk. Hist. Carpatica Hist. Nitrensia Historica IzvVAD JbMeckl Jahrb. RGZM Jahresschr. Mitteldt. Vorgesch JSH KblAG MAAPrilep = Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hun garicae. Budapest = Anodos. Studies of the ancient World. Trnava = Jahresschrift des Museums für Ur- und Frühge schichte Thüringens. Weimar = Antike Welt Zeitschrift für Archäologie und Kul turgeschichte. Zürich = Buletinul Muzeului regional Alba Iuilia. Alba Iulia = Arheološki Vestnik. Ljublana = Archaeologia Austriaca. Beiträge zur Paläoanthropologie, Urund Frühgeschichte Österreichs. Wien = Archaeologia Polona. Warszawa = Archaeologica Pragensia. Praha = Archäologie Österreichs. Wien = Archeologické výskumy v jižních Čechách. České Budějovice = Archaeologiai Értesitő. Budapest = Archaeologia Historica. Brno = Archeologické Rozhledy. Praha = Acta Universitatis Nicolai Copernici. Toruń = Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku. Nitra = British Archaeological Reports. Oxford = Bericht der Römisch-Germanischen Kommission. Mainz am Rhein = Berliner Jahrbuch für Vor- und Frühgeschichte. Berlin = Budapest régiségei. A Budapesti Történeti régészeti Múzeum Évkönyve. Budapest = Castelologica Bohemica. Praha = Časopis Moravského Musea. Brno = Časopis Muzeálnej slovenskej spoločnosti. Martin = Časopis Národního muzea. Praha = Dacia - Revue d archéologie et d histoire ancienne. Bucarest = Ethnographisch-Archäologische Zeitschrift. Berlin = Fontes Archeologiae Jugoslaviae. Beograd = Folia Archaeologica. Annales Musei Nationalis Hungarici. Budapest = Forschungen in Stillfried. Wien = Fundberichte aus Österreich. Wien = germania. Anzeiger der Römisch-Germanischen Kommission des Deutschen Archäologischen Instituts. Frankfurt am Main = A Herrmann Ottó Múzeum Évkönyve = historica Carpatica. Zborník Východoslovenského múzea v Košiciach. Košice = Studia Historica Nitrensia. Nitra = Zborník FIF UK Historica. Bratislava = Izvestiia na Varnenskoto archeologičesko družestvo. Varna = Jahrbuch für Bodendenkmalpflege in Mecklenburg. Schwerin = Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums. Mainz = Jahresschrift für Mitteldeutsche Vorgeschichte. Halle/Saale = Jihočeský sborník historickýčeské Budějovice = Korrespondenzblatt der deutschen Gesellschaft für Anthropologie. Braunschweig = Macedoniae Acta Archaeologica. Prilep 7

8 MAGW = Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft. Wien MarbSt = Marburger Studien zur Vor- und Frühgeschichte. Marburg MatStarWczes = Materiały starożytne i wczesnośredniowieczne. Wrocław Warszawa Kraków - Gdańsk Mitt. Anthr. Ges. = Mitteilungen der Anthropologischen Geselschsft in Wien. Wien Mitt. DAI = Mittelungen des Deutschen Archaeologischen Instituts Mitt. österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- u. Frühgesch. = Mitteilungen der österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- und Frühgeschichte. Wien Mitt. Prähist. Komm. Österr. Akad. = Mitteilungender Prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Wien Nové obzory = Nové obzory. Spoločenskovedný zborník východného Slovenska. Košice Num. Sborník = Numismatický sborník. Praha Obzor Praehist. = Obzor praehistorický. Praha Pam. Arch. = Památky Archeologické. Praha Pam. Múz. = Pamiatky a múzeá. Revue pre kultúrne dedičstvo. Bratislava PBF = Prähistorische Bronzefunde Prähist. Zeitschr. = Prähistorische Zeitschrift. Leipzig (Berlin) Pravěk N. Ř. = Pravěk. Nová Řada. Sborník Příspevků Moravských a Slezských Archeologů. Brno Přehled Výzkumů = Přehled Výzkumů AÚ ČSAV. Brno Pril. Inst. arheol. Zagrebu = Prilozi Instituta za archeologiju u Zagrebu. Zagreb Przegląd Arch. = Przegląd Archeologiczny. Poznan-Wrocław-Warszawa Rad vojvođanskih Muz. = Rad vojvođanskih Muzeja. Novi Sad RGF = Römisch-Germanische Forschungen. Franfurkt a. M. Rég. Füzetek = Régészeti Füzetek. Budapest Reussia = reussia. Časopis Správy Národného parku Muránska planina. Revúca Sbor. MSS = Sborník Muzeálnej slovenskej spoločnosti. Martin Sborník Národ. Muz. Praha = Sborník Národního muzea v Praze. Praha Sborník Prací Fil. Fak. Brno = Sborník Prací Filosofické Fakulty Brněnské University. Brno Situla = Razprave Narodnega Muzeja v Ljubljani. Ljubljana Slov. Arch. = Slovenská archeológia. Časopis Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied v Nitre. Nitra Slov. Num. = Slovenská numizmatika. Nitra. Starinar = Starinar. Revue de la société archéologique de Belgrade. Belgrade Stud. Hist. Nitriensia = Studia Historica Nitriensia. Nitra Studie Arch. Ústavu ČSAV = Studie Archeologického Ústavu ČSAV. Brno Stud. şi Cerc. Istor. Veche = Studii şi Cercetări de Istorie Veche şi Archeologie. Bucarest Štud. Zvesti AÚ SAV = Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej Akadémie vied. Nitra VAMZagreb = Vjesnik Arheološkog Muzeja u Zagrebu. Zagreb Vsl. Pravek = Výchdoslovenský pravek. Nitra - Košice Zalai Múz. = Zalai Múzeum. Zalaegerszeg Zbor. SNM, Arch. = Zborník Slovenského národného múzea. Archeológia. Bratislava Zbor. SNM, Hist. = Zborník Slovenského národného múzea. História. Bratislava Zeischr. Arch. = Zeitschrift für Archäologie. Bonn Zeitschr. Schweizer. Arch. u. Kunstgesch. = Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte. Basel Zlatá stezka = Zlatá stezka. Prachatice Zprávy Československé Společnosti Arch. = Zprávy Československé společnosti archeologické při ČSAV. Praha Zprávy České Arch. Společnosti. = Zprávy České archeologické společnosti Sdružení Archeologů Čech, Moravy a Slezka. Praha 8

9 Zborník slovenského národného múzea CVIII 2014 Archeológia 24 Keramický soubor ze sídliště starší doby římské u Tuchlovic, okr. Kladno Daniel Bursák 1 Keywords: Early Roman Period, Central Bohemia, archeological pottery, chronology Abstract: Ceramic collection from a settlement of the Early Roman Imperial period near Tuchlovice, district of Kladno. The article concentrates on a presentation of the collection of ceramics obtained from 1966 to 1968 and 2013 to 2014 in the settlement from the Early Roman Imperial period near Tuchlovice, district of Kladno. The ceramic collection is assessed mainly from the chronological point of view. The period of existence of the settlement in the meadow of the Tuchlovický stream, layered with strong flood and meadow sediments, can be defined as between A and B2 (at the latest) of the Roman Imperial period. A short aside also deals with an analysis of the meander motifs found on one of the terrines. Obec Tuchlovice se nachází v severozápadní části Středočeského kraje (obr. 1). Lokalita ze starší doby římské, které bude v práci věnována zvláštní pozornost, leží po pravé straně silnice vedoucí z Tuchlovic do Srb (obr. 2: 1). Výzkum prováděný v letech a byl ve všech sezónách zaměřen na průkop odvodňovací strouhy vybudovaný v únoru roku Okolnosti objevení i celá první sezóna výzkumu jsou publikovány v článku Karly Motykové-Šneidrové (1970). Kromě materiálu z citovaného výzkumu jsou zde nyní prezentovány i některé nálezy pocházející z dosud Obr. 1 Lokalizace Tuchlovic na mapě ČR nepublikovaných sezón 1967 a 1968, dále ze sběrů či terénních zásahů provedených místními archeology amatéry v roce a především z revizního výzkumu Národního muzea z let 2013 a Materiál je uložen ve sbírkách Národního muzea, některé sběry na sídlišti či v jeho okolí se nachází ve sbírkách Sedláčkova vlastivědného muzea v Kladně nebo v Muzeu Nové Strašecí. Lokalita záhy vešla ve známost jako sídliště ze starší doby římské, které vlivem příhodných přírodních podmínek poskytlo kromě standardního sídlištního materiálu i nálezy z organických hmot, především ze dřeva. Dosavadním výzkumem podél téměř rovného koryta Tuchlovického potoka (obr. 2:1) lze stanovit pouze jeden z původních rozměrů sídliště. Nejvzdálenější body se zaznamenaným osídlením ze starší doby římské jsou od sebe vzdáleny cca 420 metrů. Zdeněk Dohnal přednesl v návaznosti na článek Karly Motykové interpretaci zániku sídliště, podle které byl sídelní areál těsně před či současně se svým zánikem smeten mohutnou povodní (Dohnal 1970). To má svůj důsledek na úvahy o jednorázovém zániku sídliště, který by se měl odrazit i na keramickém fondu z lokality. Keramika pochází především z vrstev zachycených v jednotlivých oddělených sondách, zpravidla z nejspodnějších spodních vrstev, popř. z několika málo zachycených zahloubených objektů. Přesto soubor vykazuje určitou chronologickou homogenitu, obecně typickou spíše pro starší fáze starší doby římské. Dlužno sdělit, že na většině keramických nálezů nejsou patrné výraznější stopy po omletí povrchu či hran. Níže v textu uváděná hmotná náplň jednotlivých stupňů doby římské vychází z tradičního pojetí chronologie keramiky, jak ji můžeme najít u A. Rybové (1956), v souhrnných studiích K. Motykové-Šneidrové z 60. let (1963; 1965; 1967), popř. v novějších úpravách E. Droberjara (2006a; 2006b) a V. Salače (2008). Analýza keramiky ukazuje podle K. Motykové-Šneidrové na datování lokality do průběhu 1. století n. l. (1970, 254). Nutno však upozornit, že naprostá většina keramického materiálu z jejího výzkumu pochází z jedné sondy (objektu) 6 či ze sběrů na lokalitě. Dosud jediný zástupce situlovitého (plaňanského) poháru 1 Článek vznikl za podpory interního grantu NM č. P13/01IG-Bu Tuchlovice, okr. Kladno. Archeologický výzkum lokality s organickými nálezy. 2 Fond z pozůstalosti p. učitele Urbana, archeologická sbírka Muzea v Novém Strašecí. 295

10 byl nalezen právě sběrem (Motyková-Šneidrová 1970, 254, obr. 14: 1; zde tab. 1: 1). Důležitým diagnostickým znakem pro keramiku stupně Ř A, případně ještě starší, jsou ostře utvářené, tzv. fasetované okraje (Salač 2008, 70-72, obr. 37). V keramickém souboru z Tuchlovic není tato jinak běžně užívaná úprava okraje příliš častá. Nejlepším zástupcem je okraj z horní části nádoby ze sezóny 1966 (tab. II: 19). Ostatní okraje jsou profilace měkčí, na celé řadě z nich ale můžeme najít náznak či značně odlehčenou formu klasického ostrého hránění (tab. I: 5, 7, 12). Do raných fází doby římské obvykle řadíme i hluboké široké mísy, ale i větší nádoby s okrajem přímo nasedajícím na tělo (tab. I: 7, 15; tab. II: 2, 4). Důležitou otázkou je příchod výzdoby radélkem. E. Droberjar se svorně s ostatními badateli 3 domnívá, že výzdoba radélkem přichází již ve stupni Ř A. Rozlišuje tradičně známé tečkování, vlastní výzdobu ozubeným kolečkem a navíc k tomu hřebenové kolkování (Droberjar 2008, ). Obecná shoda panuje i klasifikaci tečkované výzdoby jako nejstarší výzdoby, která vlastní radélkové výzdobě předchází. Dobrý příklad této techniky představuje zlomek ze sondy 1/2013 z horní části hluboké kulovité mísy s plastickou lištou, naznačující vyčlenění hrdla (tab. II:1). Na hrdle je zachována výzdoba pravidelných vpichů po levé straně ryté linie. Ostatní představitelé jinak v Tuchlovicích vzácně se vyskytující výzdoby radélkem jsou patrně mladšího stáří (viz dále, tab. I:4, 6, 9). Za další typickou výzdobu stupně Ř A bývají zpravidla označovány geometrické vzory, vytvořené jemnými rýhami, seskupenými do vzorů trojúhelníků, psaníček či přesýpacích hodin. V keramickém souboru z Tuchlovic můžeme spatřovat zástupce tohoto typu keramiky ve fragmentu polokulovité mísy s úhlopříčně dělenými rámečky nad výdutí (tab. I: 8). Obecně akceptovaným trendem v dalším vývoji časné doby římské ve stupni Ř B1 je příchod hlubokých mís (terin) s vyčleněným rovným nebo ku- Obr. 2 Tuchlovice, okr. Kladno. 1: sídliště ze starší doby římské v nivě Tuchlovického potoka (Motyková Šneidrová 1970). 2: sídliště želovitým hrdlem. Některé tvary nabírají vyšších z mladší a pozdní doby římské (Pleiner 1959) a štíhlejších tvarů, jsou proto označovány jako vázovité teriny nebo vázy (Droberjar 2006b, 610, 611). Do této skupiny bychom mohli zařadit zlomek horní části nádoby s ven vyhnutým okrajem, pocházejícím ze sondy 6/66 (tab. I: 11) 4. Zatímco u dvou drobných terin s velmi nízkými kuželovitými hrdly ze sondy 6/66 si nemůžeme být jisti jejich zařazením do stupně A nebo B1 (tab. I: 12, 13), u dvou terin s vyšším kuželovitým hrdlem je naopak nesnadné jejich rozlišení do stupně B1 či B2 (tab. I: 2, 4). Pro první z nich (tab. I: 2) nalezne analogie jak mezi tzv. klasickými terinami stupně B1 (Droberjar 2006b, obr. 10), tak i ve stupni B2 5. Pokud můžeme kontext objektu 6 z roku 1966 považovat za relativně uzavřený, jeví se jeho datování na základě ostatní keramiky jako nejpravděpodobnější do stupně B1, nejpozději snad do počátku stupně B2 (Motyková-Šneidrová 1970, obr. 9: 19-34; obr. 10). Příklad druhé teriny s kuželovitým hrdlem představuje nejlepší zachovalý exemplář radélkové výzdoby na lokalitě (tab. I: 4). Povrch nádoby je hladký, černý. Výzdoba, jak ji lze rekonstruovat z fragmentu nádoby, je tvořena převážně třemi stopami radélkových pásů. Vzhledem k tomu, že se místy vyskytují pouze dva nebo jeden pás a radélkové pásy se i vzájemně křižují, je zřejmé, že k výzdobě bylo použito pouze jednostopé radélko s velmi drobnými čtvercovými otisky (max. 1mm). Výzdoba na výduti je ve formě pravostranného třířadého schodkového vzoru, který není kontinuální, ale každý schodkový vzor je uzavřený. Horizontální i vertikální linie tvořící schodky jsou stejně dlouhé. Pod tímto vzorem bezprostředně navazuje pás ležatých pravosměrných krokvic. Směrem ke dnu následuje vodorovný oběžný pás a pod ním pás stojících krokvic, tvořený výhradně dvojitou linií. Popisovaný vzor tvořený otisky radélka představuje jeden ze základních výzdobných motivů keramiky starší doby římské v labsko germánském kulturním okruhu (Kossinna 1907; Schwantes 1915, 60, 61; Asmus 1938; Pernička 1972, 87-92). Vzor je vždy tvořený vodorovnými a svislými liniemi radélkové výzdoby, které na sebe bezprostředně kolmo navazují. Linie se nikde nestřetávají a vzájemně se nekříží, čímž se schodkový vzor odlišuje od dalšího výrazného vzoru - meandru. Co se týká bližší charakteristiky vzoru, objevují 3 viz např. odkazy k chronologii keramiky výše 4 K vázovitým terinám a jejich rozšíření, významu a dataci viz Droberjar 2006b, Viz hrob z lokality Odřepsy, okr. Nymburk (Motyková-Šneidrová 1967, 32-34, Abb. 17:8). Z hrobu pochází kromě analogické teriny i fragment spony typu Almgren

11 Tab. I Tuchlovice, okr. Kladno. 1, 5, 8: sběry na sídlišti (č. 1 podle Motyková-Šneidrová 1970, obr. 14:1); 2, 6, 7, 9-19 sonda 6/66; 3: sonda 6/68; 4 sonda 5/

12 se místy terminologické neshody mezi jednotlivými badateli např. v počítání řad schodků 6. Abychom se těmto neshodám vyhnuli, bude nadále využívána terminologie R. M. Perničky (1972). Ve starší literatuře se můžeme setkat s hypotézou, že tento vzor tvoří pravděpodobně základ pro pozdější meandrový vzor (Schwantes 1915, 60). Tato hypotéza je předkládána i v pracích pozdějších (Motyková-Šneidrová 1965, 162). Jedná se však skutečně o typ vzoru, typický pro časnou labsko germánskou radélkovou keramiku? Exkurs: schodkovitý vzor na radélkem zdobené keramice starší doby římské Pokusíme-li se pátrat po výskytu schodkového vzoru z hlediska chronologického, máme před sebou celou řadu publikovaných hrobových nálezů, ve kterých se s tímto vzorem setkáváme. Vzhledem k velikému množství nálezů se soustředíme pouze na ty, které poskytly i další chronologicky citlivý materiál, jakým jsou např. spony či další drobné nálezy, a omezíme se také na nejbližší analogie k celému výše popisovanému výzdobnému vzoru. Z českých nálezů můžeme jako dobrý příklad jmenovat hrob č. 14 z Dobřichova Pičhory (Droberjar 1999, 229, 230, Taf. 31). Z hrobu kromě jiného pochází terina zdobená třířadým schodkovým vzorem, provedeným třemi radélkovými liniemi. Spona s očky typu Almgren 45b, fragment další spony s očky blíže neidentifikovatelného typu a výrazně členěná spona se dvěma knoflíky na lučíku typu Almgren 236c řadí hrob do stupně Ř B1b. Ze středního Polabí pochází již podstatně více pramenů. Z pohřebiště na katastru obce Prositz (Sasko) pochází hned několik srovnatelných nálezů. Z hrobu 6 pochází terina zdobená schodkovým vzorem, tvořeným dvojstopým rádélkem a spona s očky, patrně typu Almgren 52 (Coblenz 1955, Taf. 10: 8, Abb. 30). Celou skupinu spon Almgren můžeme na základě datovaných kontextů řadit do klaudijského až časně flavijského období, tedy do cca let 1. století n. l. (Kunow 1998, 105, 106, Abb. 4). Další datovatelný celek představuje hrob 25, v němž můžeme nalézt terinu zdobenou schodkovým vzorem provedeným dvojitou linií radélkové výzdoby. Jediným dalším milodarem je spona typu Almgren 53 (Coblenz 1955, Taf. 13 : 3, 4). Její chronologický výskyt má opět těžiště v druhé třetině 1. století n. l. (viz výše), i když se tyto spony v různých oblastech vyskytují i v kontextech mnohdy mladších 7. Pozornost si zaslouží i inventář hrobu 43 (Coblenz 1955, Taf. 15 : 3, 4, 10). Zde byly nalezeny pozůstatky dvou nádob, přičemž jedna z nich je terina s odsazeným hrdlem, zdobená na výduti opět schodkovým vzorem provedeným dvěma radélkovými liniemi. Dále z hrobu pochází kolínkovitá spona se zdobeným lučíkem, ztotožnitelná s Almgrenovým typem 146 či nověji s Gupteho III. skupinou zdobených kolínkovitých spon (Gupte 1998, Abb. 2; 2004). K bližšímu datování toto spínadlo příliš neposlouží; chronologické postavení kolínkovitých je již od počátku bádání stěží zodpověditelnou otázkou. Vzhledem k častému výskytu III. skupiny zdobených kolínkovitých spon se sponami typu Almgren 28 a 29 lze klást jejich výskyt od konce stupně Ř B1 a průběhu stupně Ř B2 (von Müller 1957, 21; Gupte 1998, , Abb. 4). Další podobné nálezy poskytlo pohřebiště u Kleinzerbst nedaleko soutoku Labe a Sály (Sasko Anhaltsko). V hrobu 81 byla nalezena hluboká mísa zdobená schodkovitým motivem společně se dvěma sponami s očky typu Almgren 45 a Almgren 47 a opaskovou přezkou typu Madyda-Legutko AD 15 8 (Schmidt/Thielbeer 1998, 83, Taf. 41). Na základě těchto předmětů lze datovat hrob do stupně Ř B1b. Další celek, který si zasluhuje pozornost, je hrob 164. Další hrob s terinou zdobenou námi sledovaným motivem je datován sponou typu Almgren 26 (Schmidt/Thielbeer 1998, 99, 100, Taf. 41). Podle dosavadních poznatků lze zmíněnou sponu datovat od stupně Ř B1 až do počátku stupně Ř B2 (např. Wołągiewicz 1970, 244, Anhang 1, 1; Leube 1998, 58, 59). Na základě jejich zastoupení v hrobech z Dobřichova Pičhory dochází k takovémuto datování i E. Droberjar (1999, 83, 84). Jedna z nelepších shod v rozvržení výzdoby s tuchlovickým nálezem se projevuje na výzdobě urny z žárového hrobu č. 1 z pohřebiště u Kemnitz v Brandenbursku (Seyer 1976, Taf. 18:e). Součástí hrobové výbavy byla i spona Almgren 67, patrně podtyp Almgren 67a. Další nález pochází z pohřebiště u Fichtenbergu u Berlína (Brandenbursko). Z tohoto rozrušeného pohřebiště pochází celá řada chronologicky citlivých nálezů, které lze jednoznačně datovat do stupně Ř B1b (Bemmann 2009, , Abb ). Jedna z geograficky nejvzdálenějších, avšak formou velice blízkých analogií k popisovanému vzoru, pochází z pohřebiště v Neubrandenburgu. Z hrobu 7 pochází hluboká mísa (nečleněná terina) se vzorem velmi blízkým tuchlovickému nálezu. Z hrobu dále mimo jiné pochází tři vendické spony, podle původního autorova určení dvě typu Almgren 37 a jedna typu Almgren 26 (Leube 1978, 49, Taf. 4 : 7). V novějším pojetí týž autor všechny tyto spony řadí do typu Almgren 26 (Leube 1998, 64, 65, Abb. 4: 10-12). Na základě zmíněných nálezů je možno celek datovat do stupně B1. 6 Pro srovnání např. počítání jednotlivých schodků u R. M. Perničky (1972, 87, 89) a G. Bemmannové (1999, 114). 7 K tomuto např. Peškař 1972, opaskové přezky jsou určovány podle typologie R. Madydy-Legutko (1986). 298

13 Tab. II Tuchlovice, okr. Kladno. Sonda 1/

14 Čtyřřadý schodkový vzor tvořený dvěma radélkovými liniemi zdobí i jednu z uren pohřebiště v Kostolné pri Dunaji. Jedná se o vázovitou urnu z hrobu A. Přestože se jedná o tvar již dosti odlišný od tuchlovického nálezu, je třeba jej zmínit, jelikož se na slovenských pohřebištích jedná o zástupce zde dosti ojedinělého vzoru výzdoby. Z hrobu pochází kromě jiného i fragment spony typu Almgren 68 (Kolník 1980, 94, Taf. LXXIV: A- a), která je poměrně široce datovatelná od poloviny do konce 1. století n. l. (např. Peškař 1972, 78; Gugl 1995, 12). Z přehledu je zřejmé, že na pohřebištích se probíraný výzdobný motiv objevuje v celém 1. st. n. l. Přestože výčet nálezů není jistě zcela kompletní- což ostatně ani není cílem práce- zdá se, že období největšího výskytu tohoto vzoru je ve stupni Ř B1 a ve starší fázi stupně Ř B2. Snad i z důvodů chronologických je těžištěm výskytu tohoto vzoru celé Polabí, popř. Meklenbursko a Pomořansko. V Tuchlovickém souboru se poměrně zřetelně rýsuje hiát v osídlení v mladších fázích stupně B2. Téměř úplně postrádáme vyšší cylindrická hrdla, široké pásy radélkové výzdoby nebo specifické prvky plastické výzdoby 9. Chronologicky nejblíže se pohybuje až sídliště z mladší a pozdní doby římské na severovýchodním kraji Tuchlovic, zkoumané v roce 1953 a 1954 R. Pleinerem 10 (obr. 2: 2). Zajímavé jsou pro nás prostorové vztahy s popisovaným sídlištěm v nivě Tuchlovického potoka. Sídliště z pozdní doby římské se nacházelo o cca 12 m výše, než byla zjištěná úroveň terénu sídliště ze starší doby římské v poloze U potoka. U některých nálezů z polohy U Mlýna by snad bylo možné uvažovat o datování už do závěru 2. století n. l. 11, nicméně většina ostatních nálezů datuje počátek osídlení této polohy do stupně Ř C1 a Ř C2. Osídlení pak končí v průběhu 4. století 12. Pokud přijmeme zatím spíše pracovní hypotézu o zániku sídliště povodní s masivním nárůstem potoční nivy a patrně i značnou změnu reliéfu a charakteru terénu, můžeme předpokládat, že posun do vyšších poloh představoval logický posun v sídelní strategii. Zatím jsme daleko od zřetelnější a lépe podložené interpretace, sídelní dynamika ve starší době římské na našem území je téma, které stále čeká na podrobnější zpracování. Cílený výzkum by přitom mohl přinést zajímavé výsledky, stále ale nedisponujeme dobře podloženými znalostmi o proměnách sídlištní keramiky, zvláště co se týče pokročilého 1. a 2. století n. l. Bez tohoto důležitého instrumentu stěží můžeme sledovat jednotlivé fáze osídlení a postoupit v tématu proměn osídlení dále. A. Leube v Meklenbursku např. sleduje situaci, kde jsou okolo zlomu letopočtu opouštěna sídliště na pískách kvůli příchodu sucha. Sídliště jsou následně zakládána v nivách, kde jsou později nezřídka převrstvena náplavami (Leube 1992). Tuchlovické sídliště této dynamice vcelku dobře odpovídá a nelze vyloučit, že podobný obraz se bude opakovat i na jiných lokalitách. Závěr S přihlédnutím k datování některých vybraných analogií je možné se přiklonit k původnímu datování sídliště K. Motykovou do průběhu 1. století n. l. (Motyková-Šneidrová 1970, 254), tedy do relativně chronologických stupňů Ř B1 a do starší části stupně Ř B2. Domnívám se, že mezi nálezy není žádný, který by se s takovým datováním vylučoval. Vzhledem ke stavu výzkumu na lokalitě i současným možnostem datování sídlištní keramiky ve starší době římské zůstávají obě chronologické hranice poměrně volné a průchozí. Zvláště patrné je to s horní chronologickou hranicí sídliště, kde pouze na základě absence prvků, známých až spíše v pokročilém 2. století n. l., nezacházíme v úvahách přes hranici 1. století. Světlo do období vzniku i zániku sídliště v Tuchlovicích může přinést detailní sekvence absolutních dat, která je v současné době připravována ze vzorků, získaných revizním výzkumem Národního muzea a Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích z let 2013 a Literatura Asmus 1938 W. D. Asmus: Tonwaregruppe und Stammesgrenzen in Mecklenburg während der ersten beiden Jahrhunderte nach der Zeitenwende. Veröffentlichungen der Schleswig Holsteinischen Universitätgesellschaft. Reihe 2, Nr. 5. Neumünster Bemmann 1999 G. Bemmann: Badow. Ein Gräberfeld der jüngeren vorrömischen Eisenzeit und älteren römischen Kaiserzeit im Landkreis Nordwestmecklenburg. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mecklenburg Vorpommerns 34. Lübstorf Bemmann 2009 J. Bemmann: Das Elbgebiet zwischen Wittenberg und Bad Schandau von der Spätlatènezeit (Stufe D2) bis zum Ende der älteren Römischen Kaiserzeit. In: V. Salač/J. Bemmann (Hrsg.): Mitteleuropa zur Zeit Marbods, Praha Bonn. 9 viz odkazy výše, shrnující chronologii keramiky doby římské. 10 Pleiner 1958, , obr , tab. XIII-XV; Např. miska s výzdobou rytými liniemi ve vzoru vlčích zubů (Pleiner 1959, obr. 7 : 8; 24: 7). 12 Mezi nejmladší nálezy patří např. miska s šikmou kanelurou (Pleiner 1959, obr. 21: 9, 10; 24: 22). 300

15 Coblenz 1955 W. Coblenz: Das Gräberfeld von Prositz. Teil I. Leipzig Dohnal 1970 Z. Dohnal: Poznámky z kvartérně geologického a paleobotanického výzkumu na lokalitě Tuchlovice, Pam. Arch. 61, 1970, Droberjar 1999 E. Droberjar: Dobřichov Pičhora. Ein Brandgräberfeld der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod Reichs). Fontes Archeologici Pragenses 23. Pragae Droberjar 2006a E. Droberjar: Plaňanská skupina großromstedtské kultury. K chronologii germánských nálezů a lokalit v Čechách na sklonku doby laténské v počátcích doby římské. In: E. Droberjar/M. Lutovský (eds.): Archeologie barbarů 2005, Praha Droberjar 2006b E. Droberjar: Hornolabští Svébové Markomani. K problematice dalšího vývoje grossromstedské kultury ve stupni Eggers B1 ( Zeitgruppe 3 ) v Čechách (dobřichovské skupina). Archeologie ve středních Čechách 10, 2006, Droberjar 2008 E. Droberjar: K chronologii nejstarších labsko-germánských (svébských) sídlišť v Čechách. In: E. Droberjar/B. Komoróczy/D. Vachůtová (edd.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 37, 2008, Gugl 1995 Ch. Gugl: Die römischen Fibeln aus Virunum. Klagenfurt Gupte 1998 O. Gupte: Die knieförmig gebogenen Fibeln der älteren römischen Kaiserzeit Forschungsgeschichte und Forschungsstand. In: J. Kunow (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf 1998, Gupte 2004 O. Gupte: Knieförmig gebogene Fibeln der römischen Kaiserzeit. Universitätsforschung Prähistorische Archäologie 110. Bonn Kolník 1980 T. Kolník: Römerzeitliche Gräberfelder in der Slowakei. Archaeologica Slovaca Fontes Tomus XIV. Bratislava1980. Kossinna 1907 G. Kossinna: Über germanischen Mäanderurnen, KblAG 38, Kunow 1998 J. Kunow: Die Hauptserie der Augenfibeln: Gruppe III, Fig In: J. Kunow (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5, 1998, Leube 1978 A. Leube: Neubrandenburg. Ein germanischer Bestattungsplatz des 1. Jahrhunderts u. Z. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte der Bezirke Rostock, Schwerin und Neubrandenburg 11. Berlin Leube 1992 A. Leube, A.: Siedlungsintensität und Siedlungsmobilität im 1. bis 5./6. Jh. unserer Zeitrechnung in Nordostdeutschland. In: H. Brachmann/H.-J. Vogt (Hrsg.): Mensch und Umwelt. Studien zu Siedlungsausgriff und Landesausbau in Vor- und Frühgeschichte. Berlin1992, Leube 1998 A. Leube, A.: Die Rollenkappenfibeln Almgren Gruppe II, Fig , im Gebiet zwischen Weser und Perseta Studien zur Typologie und zur Fundgeographie. In: J. Kunow (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf 1998, Madyda-Legutko 1986 R. Madyda-Legutko: Die Gürtelschnallen der Römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. BAR International Series 360. Oxford Motyková-Šneidrová 1963 K. Motyková-Šneidrová: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen, Fontes Arch. Pragenses 6. Pragae Motyková-Šneidrová 1965 K. Motyková-Šneidrová: Zur Chronologie der ältesten römischen Kaiserzeit in Böhmen, BJV 5, 1965, Motyková-Šneidrová 1967 K. Motyková-Šneidrová: Weiterentwicklung und Ausklang der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen, Fontes archaeologici Pragenses 11. Praha Motyková-Šneidrová 1970 K. Motyková-Šneidrová: Nově objevené sídliště ze starší doby římské u Tuchlovic, Pam. Arch. 61, 1970, von Müller 1957 A. von Müller: Formenkreise der Älteren römischen Kaiserzeit im Raum zwischen Havelseenplatte und Ostsee, Berliner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte 1. Berlin Pernička, R. M R. M. Pernička: K otázkám zpracování nálezů z doby římské a ke klasifikaci kolečkové ornamentace, Časopis Moravského mus. 57, 1972, Pleiner 1958 R. Pleiner.: Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích. Praha Pleiner 1959 R. Pleiner: Osada se železárnami z mladší doby římské v Tuchlovicích. Pam. Arch. 50, 1959, Rybová 1956 A. Rybová, A.: Horizont plaňanského typu v sídlištních nálezech v Čechách. Arch. Rozhledy 8, 1956, , 213,

16 Salač 2008 V. Salač (ed.): Archeologie pravěkých Čech 8. Doba římská a doba stěhování národů. Praha Seyer 1976 R. Seyer: Zur Besiedlungsgeschichte im nördlichen Mittelelb-Havel-Gebiet um den Beginn unserer Zeitrechnung. Schriften zur Ur- und Frühgeschichte 29.Berlin Schmidt-Thielbeer 1998 E. Schmidt-Thielbeer: Kleinzerbst. Ein germanisches Gräberfeld der Spätlatènezeit und der frühen römischen Kaiserzeit aus dem Landkreis Köthen. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen Anhalt, Band 51. Halle (Saale) Schwantes 1915 G. Schwantes: Zur Entwicklungsgeschichte der Mäanderurnen des Elbgebietes, Prähist. Zeitschr. 7, 1915, Wołągiewicz 1970 R. Wołągiewicz, R.: Der Zufluß römischen Importe in das Gebiet nördlich der mittleren Donau in der älteren Kaiserzeit. Zeitschr. Arch. 4, 1970, KERAMIKKOMPLEX VON DER SIEDLUNG AUS DER ÄLTEREN RÖMISCHEN KAISERZEIT BEI TUCHLOVICE, BZ. KLADNO Daniel BURSÁK Der Keramikkomplex von der Siedlung der älteren römischen Kaiserzeit erlaubt eine Datierung in die zweite Hälfte des 1. Jahrhunderts vor Chr. bis zum Anfang des 2. Jahrhundert nach Chr. Zu den ältesten Funden von der 2. Hälfte des 1. Jahrhunderts vor Chr. gehört ein Bruchstück eines Plaňany-Bechers (Tab.I:1), tiefe Schüsseln die durch Einstiche längs eine gravierten Linie verziert sind (Tab. II:1) und typisch verzierte tiefe Schüsseln mit direkt aufgesetztem Rand (Tab.I:8). Selten tauchen im Komplex auch facettierte Ränder auf. Nach allem entwickelte sich der Keramikkomplex über das 1. Jahrhundert nach Chr. weiter hinaus. Im Material kann man mehrere Elemente unterscheiden, wie kegelförmige niedrige Hälse, ein Teil einer vasenförmigen Terrine usw. Die Rollrädchenverzierung, sonst in Böhmen relativ üblich, ist auf der Fundstelle sehr spärlich vertreten. Eine spezielle Aufmerksamkeit wird deswegen der Terrine aus der Sonde 5/67 gewidmet (Tab.I:4), die das Motiv eines treppenartigen Musters trägt, das durch drei Rollrädchenlinien gebildet ist. Nach flüchtiger Analyse von diesem Motiv in Kontexten datierbarer Grabkomplexe gehört der Schwerpunkt vom Vorkommen dieses Motivs in das 1. Jahrhundert nach Chr., vielleicht in seine ältere Hälfte. Daniel Bursák Oddělení pravěku a antického starověku Národní muzeum Václavské náměstí Praha 1 daniel_bursak@nm.cz 302